pinta

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Možná hledáte pintá, pintà, pintą, pintă, pință, piñta, Pinta nebo Pinťa.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɪnta]

dělení[editovat]

  • pin-ta

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ pinta pinty
genitiv pinty pint
dativ pintě pintám
akuzativ pintu pinty
vokativ pinto pinty
lokál pintě pintách
instrumentál pintou pintami

význam[editovat]

  1. stará jednotka objemu
    • Venku parno nesnesitelné a zde ve chládku při pintě poličského tak svěže příjemno.[1]
  2. pás, řemen, vázanka, nákrčník, šátek na krk
    • Rukávy nosila široké, v zápěstí na několik knoflíčků těsně zapjaté; poprsí hladké, jednoduché, „pintu“ kolem pasu a široké řasnaté sukně.[2]
  3. kožní onemocnění

finština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈpin̪t̪ɑ̝]

dělení[editovat]

  • pin-ta

podstatné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

skloňování podle vzoru kala
Substantivum singulár plurál
nominativ pinta pinnat
genitiv pinnan pintojen
(pintain)
akuzativ pinnan
pinta
pinnat
partitiv pintaa pintoja
essiv pintana pintoina
translativ pinnaksi pinnoiksi
inessiv pinnassa pinnoissa
elativ pinnasta pinnoista
illativ pintaan pintoihin
adessiv pinnalla pinnoilla
ablativ pinnalta pinnoilta
allativ pinnalle pinnoille
abessiv pinnatta pinnoitta
komitativ pintoine
instruktiv pinnoin

význam[editovat]

  1. povrch

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. POPELKA, František Ladislav. Pohádky a pověsti. Polička : Knihosklad a nakladatelství Fr. Popelky, 1883. Dostupné online. Kapitola O brněnském vodníkovi, s. 3-7.
  2. MRŠTÍK, Vilém. Pohádka máje. Praha : J. Otto, 1897. Dostupné online. Kapitola V, s. 132-174.

externí odkazy[editovat]