pitomý

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [pɪtɔmiː]

dělení

[editovat]
  • pi-to-mý

etymologie

[editovat]

Staročeské pitomý 'krotký, ochočený, krmený' od praslovanského *pitati 'krmit' (viz píce), přeneseně pak 'tupý, hloupý'. „(...) český vývoj významu vzešel z pozorování zvířat žijících zpravidla ve volné přírodě: jsou-li držena v zajetí a zbavena boje o život, ztrácejí bystrost, ostražitost, dokonalost smyslů, zvláště ztučnějí-li.“[1]

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ pitomý pitomý pitomá pitomé pitomí pitomé pitomé pitomá
genitiv pitomého pitomého pitomé pitomého pitomých pitomých pitomých pitomých
dativ pitomému pitomému pitomé pitomému pitomým pitomým pitomým pitomým
akuzativ pitomého pitomý pitomou pitomé pitomé pitomé pitomé pitomá
vokativ pitomý pitomý pitomá pitomé pitomí pitomé pitomé pitomá
lokál pitomém pitomém pitomé pitomém pitomých pitomých pitomých pitomých
instrumentál pitomým pitomým pitomou pitomým pitomými pitomými pitomými pitomými

stupňování

[editovat]
stupeň tvar
pozitiv pitomý
komparativ pitomější
superlativ nejpitomější

význam

[editovat]
  1. (hovorově) hloupý, špatný
    • Ten tvůj nápad je fakt pitomý.
    • On je pitomý.
    • Ó lháři pitomí, že se toho o vás žádný domysliti nemuož![2]
  2. (původně) (zastarale, archaicky) zdomácnělý, domácí
    • Ale že hus, pták pitomý, poznal jest toho ostříše neživého, protož nedal se jemu přikvačiti, ale vzdvih se, dal jest příklad jiným božím ptákóm, by též činili.[3]

synonyma

[editovat]
  1. debilní

antonyma

[editovat]
  1. dobrý, chytrý, vychytralý, úžasný

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 3., nezměn. vyd. Praha: Academia, 1971. 866 s. S. 452. Heslo pitomý.
  2. Petr Chelčický: Postilla
  3. Mistr Jan Hus: Drobné spisy české