plebs

čeština

dělení

• plebs

výslovnost

• IPA: [plɛps]

etymologie

Základní tvar množného čísla latinského plebeius (plebej). Slovo se užívá od dob Starověkého Říma (původní význam viz tamní výklad).

podstatné jméno

• rod mužský neživotný
• podstatné jméno hromadné

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	plebs	plebsy
genitiv	plebsu	plebsů
dativ	plebsu	plebsům
akuzativ	plebs	plebsy
vokativ	plebse	plebsy
lokál	plebsu	plebsech
instrumentál	plebsem	plebsy

význam

1. (hanlivě)‎^zdroj? skupina lidí ve společnosti, která se nepočítá mezi vlivné
   • My nejsme žádnej plebs.
   • Koukni na ten plebs, co se na nás žene.
2. (historicky) společenská skupina svobodných občanů ve starověkém Římě bez politického vlivu
   • K udržení klidu v říši dostával plebs pšenici a hry.

překlady

1. obyčejný lid

   • angličtina: plebs, hoi polloi
   • francouzština: bas peuple m, tribu ž
   • němčina: Plebs ž
   • slovenština: plebs m
   • španělština: plebe ž
2. skupina lidí v Římě

   • angličtina: plebs
   • francouzština: plèbe ž
   • němčina: Plebs ž
   • slovenština: plebs m
   • španělština: plebe ž

synonyma

1. plebejové; prostý lid, (pejorativně) chátra
2. plebejové; prostý lid

související

• plebej

latina

podstatné jméno

• rod ženský (femininum)
• 3. deklinace

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	plēbs	plēbēs
genitiv	plēbis	plēbum
dativ	plēbī	plēbibus
akuzativ	plēbem	plēbēs
vokativ	plēbs	plēbēs
ablativ	plēbe	plēbibus

význam

1. lid

související

1. plebeius

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-12-18]. Heslo plebs.

externí odkazy

• Článek Plebs ve Wikipedii