pleno

čeština

dělení

• ple-no

podstatné jméno (1)

• rod střední

výslovnost

• IPA: [plɛːnɔ]

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pleno	plena
genitiv	plena	plen
dativ	plenu	plenům
akuzativ	pleno	plena
vokativ	pleno	plena
lokál	plenu	plenech
instrumentál	plenem	pleny

význam

1. (v hudbě) znění všech hlasů nebo nástrojů, u varhan všech rejstříků s výjimkou jazykových rejstříků a výchvěvných hlasů
2. (v hudbě) část skladby hraná plenem (1)

související

• plénum

podstatné jméno (2)

• rod ženský

výslovnost

• IPA: [plɛnɔ]

význam

1. vokativ jednotného čísla podstatného jména plena

latina

přídavné jméno

• 1. a 2. deklinace

význam

1. dativ singuláru maskulina adjektiva plenus
2. ablativ singuláru maskulina adjektiva plenus
3. dativ singuláru neutra adjektiva plenus
4. ablativ singuláru neutra adjektiva plenus

portugalština

výslovnost

• IPA: [plɛnu]

přídavné jméno

skloňování

rod	singulár	plurál
mužský	pleno	plenos
ženský	plena	plenas

význam

1. plný

antonyma

1. vazio

španělština

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	pleno	plenos

význam

1. plenum

související

• plenario

přídavné jméno

skloňování

rod	singulár	plurál
mužský	pleno	plenos
ženský	plena	plenas

význam

1. plný
2. úplný

antonyma

1. vacío

související

• plenamente
• plenitud
• pleniluno
• plenipotencia