pobouření
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [pɔbɔʊ̯r̝ɛɲiː]
dělení[editovat]
- po-bou-ře-ní
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
význam[editovat]
- vzedmutí velmi silného veřejného, kolektivního hněvu, nesouhlasu, odmítnutí apod.
- Vlastností všech extremistických organizací je nenávist ke kompromisu, a proto násilné akce směřovaly ponejvíce proti stoupencům polsko-ukrajinského sblížení na obou stranách. Takové spektakulární atentáty obvykle provokují ústřední moc k „utažení šroubů“, což zas vyvolává žádoucí pobouření mezi masami a vhání je do náruče teroristů.[1]
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | pobouření | pobouření |
| genitiv | pobouření | pobouření |
| dativ | pobouření | pobouřením |
| akuzativ | pobouření | pobouření |
| vokativ | pobouření | pobouření |
| lokál | pobouření | pobouřeních |
| instrumentál | pobouřením | pobouřeními |
překlady[editovat]
- okamžitý kolektivní negativní cit
- angličtina: outrage, exasperation
- němčina: Empörung ž
- řečtina: εξόργιση ž
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ David SVOBODA: Přízrak bloudí dál..., Dějiny a současnost, říjen 2014