podvečer
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Obsah
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈpɔdvɛt͡ʃɛr]
dělení[editovat]
- pod-ve-čer
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | podvečer | podvečery |
| genitiv | podvečera | podvečerů |
| dativ | podvečeru | podvečerům |
| akuzativ | podvečer | podvečery |
| vokativ | podvečere | podvečery |
| lokál | podvečere | podvečerích |
| instrumentál | podvečerem | podvečery |
význam[editovat]
- doba mezi odpolednem a večerem; konec odpoledne
- Zas na rozcestí chlapeckých let stoje otázku kladu si pln nepokoje, co doma zří zde ve mně cizince. Je podvečer a chladná mlha dnes tu. Kdybych byl volil tenkrát jinou cestu, co čekalo na druhé pěšince?[1]
- Když sousedé jdou vždycky v podvečeru s kosami domů na mohutných zádech, jich siluety ztrácejí se v šeru pod nebem, jež má blankytový nádech, na pasech brousky se jim kolébají.[2]
- Chceš-li více viděti a více slyšeti, přijď v podvečer noci filipojakubské, až vzejde večernice.[3]
- Kdys v podvečer jsem stál na břehu řeky. Svit červánků po vlnách jemně splýval, a jak zpěv nymf, tak dojemný a měkký hlas keři táh’ a každý list se kýval.[4]
překlady[editovat]
příslovce[editovat]
význam[editovat]
- (zastarale) v podvečer — v době mezi odpolednem a večerem
- Podvečer tvá čeládka, co k slepici kuřátka, k ochraně tvé hledíme, laskavý Hospodine.
- Kdy vás spatří oko moje, hory drahé, milé hory, vás, vy krásné vonné sady, a ty temné šumné bory? (…) Tě, besídko, v níž co dívka podvečer jsem sedávala, s touhou lásky blahosnivé na milence čekávala?[5]
překlady[editovat]
synonyma[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Viktor Dyk: Devátá vlna/Rozcestí
- ↑ Antonín Sova: Z mého kraje/Návrat domů
- ↑ TŘEBÍZSKÝ, Václav Beneš. Od levého Hradce.
- ↑ Jan Červenka: Amoroso/Zpomínka, 1883
- ↑ Božena Němcová: Touha
