pokukovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɔ.kʊ.kɔ.vat]

dělení

• po-ku-ko-vat

varianty

• (dokonavé) pokouknout

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	pokukuji / pokukuju	pokukuješ	pokukuje	pokukujeme	pokukujete	pokukují / pokukujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	pokukuj	pokukujme	pokukujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	pokukoval	pokukovala	pokukovalo	pokukovali	pokukovaly	pokukovala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	pokukuje	pokukujíc	pokukujíce

význam

1. (hovorově) nenápadně, opakovaně nebo nesměle se dívat určitým směrem nebo po někom
2. (přeneseně, hovorově) dívat se se zájmem po něčem s myšlenkou možného získání

synonyma

1. pošilhávat, házet očkem, koukat, sledovat, (knižně) pohlížet, (zhruběle) civět, očumovat, vejrat, okounět
2. zajímat se, všímat si, pošilhávat, koukat, (dokonavé) mrknout, (částečně) zvažovat, pohrávat si s myšlenkou, hrát si s myšlenkou, mít spadeno, toužit

související

• pokukovat se
• pokukování
• pokukující
• koukat