popelník

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔpɛlɲiːk]

dělení

• po-pel-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	popelník	popelníky
genitiv	popelníku	popelníků
dativ	popelníku	popelníkům
akuzativ	popelník	popelníky
vokativ	popelníku	popelníky
lokál	popelníku	popelnících
instrumentál	popelníkem	popelníky

význam

1. prostor pod roštem kam propadávají zbytky ze spalovacího prostoru
   • Jen hodiny cvakaly, oheň praskal, pes odfukoval, a dole u kamen skřípala malá dvířka popelníku, na kterých si nožkou hrála paní rechtorka.
2. nádobka na popel z cigaret

překlady

1. prostor

   • francouzština: cendrier m
   • němčina: Ascheimer m
   • polština: popielnik m
2. nádobka

   • francouzština: cendrier m
   • němčina: Aschenbecher m

související

• popelníček
• popelnice
• popel

externí odkazy

• Článek Popelník ve Wikipedii