poutník

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɔʊ̯tɲiːk]

dělení[editovat]

  • pout-ník

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ poutník poutníci
genitiv poutníka poutníků
dativ poutníku / poutníkovi poutníkům
akuzativ poutníka poutníky
vokativ poutníku / (zastarale) poutníče poutníci
lokál poutníku / poutníkovi poutnících
instrumentál poutníkem poutníky

význam[editovat]

  1. člověk, který putuje krajinou, zejména pěšky
    • Byronský poutník, pln hněvu a vzdoru, neprchá jen před domovem úzkým, pokryteckým a mdlým, nýbrž i před vlastním svým já...[1]

překlady[editovat]

  1. pěší poutník

synonyma[editovat]

  1. pocestný

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2013-01-30]. Heslo poutník.
  1. Arne Novák: Jan Neruda