pranic

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [praɲɪt͡s]

dělení

[editovat]
  • pra-nic

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

význam

[editovat]
  1. genitiv plurálu substantiva pranice
    • Ale děti jsou děti! Neobejdou se bez hádek, křiku i pranic, je třeba nejen chválit a povzbuzovat, ale i krotit a trestat.[1]

zájmeno

[editovat]
  • záporné

skloňování

[editovat]
Pád Tvar
Nominativ pranic
Genitiv praničeho
Dativ praničemu
Akuzativ pranic
Vokativ pranic
Lokál praničem
Instrumentál praničím

význam

[editovat]
  1. vůbec nic, dočista žádná věc
    • Praničím se neprovinili.

překlady

[editovat]
  1. dočista nic

synonyma

[editovat]
  1. nic, lautr nic

antonyma

[editovat]
  1. všecičko, vše

související

[editovat]

příslovce

[editovat]
  • způsobu
  • nestupňovatelné

význam

[editovat]
  1. žádným způsobem
    • Já pranic nestojím o tu kořeněnou kuchyň restaurační, mně jsou škubánky a jahelník a maštěné nudle stokrát milejší než všechny karbonády.[2]

synonyma

[editovat]
  1. nikterak

angličtina

[editovat]

přídavné jméno

[editovat]

význam

[editovat]
  1. související s pránou

poznámky

[editovat]
  1. Jindřich Šimon Baar: Jan Cimbura
  2. Jan Neruda: Povídky malostranské