pravotočivý

čeština

výslovnost

• IPA: [pravɔtɔt͡ʃɪviː]

dělení

• pra-vo-to-či-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	pravotočivý	pravotočivý	pravotočivá	pravotočivé	pravotočiví	pravotočivé	pravotočivé	pravotočivá
genitiv	pravotočivého	pravotočivého	pravotočivé	pravotočivého	pravotočivých	pravotočivých	pravotočivých	pravotočivých
dativ	pravotočivému	pravotočivému	pravotočivé	pravotočivému	pravotočivým	pravotočivým	pravotočivým	pravotočivým
akuzativ	pravotočivého	pravotočivý	pravotočivou	pravotočivé	pravotočivé	pravotočivé	pravotočivé	pravotočivá
vokativ	pravotočivý	pravotočivý	pravotočivá	pravotočivé	pravotočiví	pravotočivé	pravotočivé	pravotočivá
lokál	pravotočivém	pravotočivém	pravotočivé	pravotočivém	pravotočivých	pravotočivých	pravotočivých	pravotočivých
instrumentál	pravotočivým	pravotočivým	pravotočivou	pravotočivým	pravotočivými	pravotočivými	pravotočivými	pravotočivými

význam

1. stáčející se na pravou stranu
   • Řidič vlivem vysoké rychlosti v pravotočivé zatáčce nezvládl řízení, přejel do protisměru a poté havaroval do levých svodidel.

překlady

1. • angličtina: right-hand (curve, bend), clockwise, (v chemii, ve fyzice) dextrorotatory

antonyma

1. levotočivý

související

• pravotočivost