pravotočivý

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pravɔtɔt͡ʃɪviː]

dělení[editovat]

  • pra-vo-to-či-vý

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ pravotočivý pravotočivý pravotočivá pravotočivé pravotočiví pravotočivé pravotočivé pravotočivá
genitiv pravotočivého pravotočivého pravotočivé pravotočivého pravotočivých pravotočivých pravotočivých pravotočivých
dativ pravotočivému pravotočivému pravotočivé pravotočivému pravotočivým pravotočivým pravotočivým pravotočivým
akuzativ pravotočivého pravotočivý pravotočivou pravotočivé pravotočivé pravotočivé pravotočivé pravotočivá
vokativ pravotočivý pravotočivý pravotočivá pravotočivé pravotočiví pravotočivé pravotočivé pravotočivá
lokál pravotočivém pravotočivém pravotočivé pravotočivém pravotočivých pravotočivých pravotočivých pravotočivých
instrumentál pravotočivým pravotočivým pravotočivou pravotočivým pravotočivými pravotočivými pravotočivými pravotočivými

význam[editovat]

  1. stáčející se na pravou stranu
    • Řidič vlivem vysoké rychlosti v pravotočivé zatáčce nezvládl řízení, přejel do protisměru a poté havaroval do levých svodidel.[1]

antonyma[editovat]

  1. levotočivý

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. KAMENSKÝ, Stanislav. Mladý řidič vyletěl ze silnice, zřícení z nadjezdu zabránilo jen křoví. iDNES.cz [online]. 2017-02-21 [cit. 2017-02-21]. Dostupné online.