precedens
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈprɛ.t͡sɛ.dɛns]
dělení[editovat]
- pre-ce-dens
varianty[editovat]
etymologie[editovat]
Jako právnický termín vzniklo asi v angličtině v 15. století. Utvořeno z latinského přítomného přechodníku praecedens od slovesa praecedere (předcházet; přípona prae- a sloveso cedere).[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování (1)[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | precedens | |
| genitiv | ||
| dativ | ||
| akuzativ | ||
| vokativ | ||
| lokál | ||
| instrumentál | ||
skloňování (2)[editovat]
(řidčeji)
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | precedens | precedencia |
| genitiv | precedens | precedencií |
| dativ | precedens | precedenciím |
| akuzativ | precedens | precedencia |
| vokativ | precedens | precedencia |
| lokál | precedens | precedenciích |
| instrumentál | precedens | precedencii |
význam[editovat]
- (zpravidla v právu) případ nebo rozhodnutí, které je později bráno za vzor při dalších obdobných případech a rozhodnutích
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „precedens“, s. 522.
externí odkazy[editovat]
Článek Precedens ve Wikipedii
