„Válka,“ děl Thersites. „Prosím tě, čemu říkáš válka? Tomu, že se tady pomalu desátý rok flákáme pro nic za nic? Já vám řeknu, mládenci, co to je: to není žádná válka, to si jen ti páni vojevůdci a hodnostáři udělali na státní útraty výlet; a my, staří vojáci...[1]
»Naši dědkové byli svobodni, ha my chceme teky svobodu, jak na to máme majestáty. Pro nic za nic huďáli z nás lidi robotný. Hurození pánové! Kerak by bulo Vašem Milostem, hdyby z vás huďáli najednú pro nic za nic sedláky!«[2]
Mizerných několik hodin mám odtud do Irska; ale řekněte, mám pro nic a za nic zahodit strašné tajemství, kterým je pro mne tato země obestřena?[3]
