proklínat

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔkliːnat]

dělení

• pro-klí-nat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	proklínám	proklínáš	proklíná	proklínáme	proklínáte	proklínají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	proklínej	proklínejme	proklínejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	proklínal	proklínala	proklínalo	proklínali	proklínaly	proklínala
trpné	proklínán	proklínána	proklínáno	proklínáni	proklínány	proklínána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	proklínaje	proklínajíc	proklínajíce

význam

1. verbálně sesílat zlo na jinou osobu
   • Klaus bude kvůli tomuto svému rozhodnutí milován i proklínán.

překlady

1. sesílat zlo

   • angličtina: curse
   • francouzština: damner
   • němčina: verfluchen
   • švédština: förbanna

související

• proklít
• klít
• kletba
• prokletí
• proklatý