Přeskočit na obsah

prudina

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [prʊɟɪna]

dělení

[editovat]
  • pru-di-na

podstatné jméno (1)

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ prudina prudinové
genitiv prudiny prudinů
dativ prudinovi prudinům
akuzativ prudinu prudiny
vokativ prudino prudinové
lokál prudinovi prudinech
instrumentál prudinou prudiny

význam

[editovat]
  1. prudký člověk[1]
    • „Jsem prudina švec,“ povídá rychtářovým pacholkům, „nedám si něco jen tak líbit!“[2]

podstatné jméno (2)

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ prudina prudiny
genitiv prudiny prudin
dativ prudině prudinám
akuzativ prudinu prudiny
vokativ prudino prudiny
lokál prudině prudinách
instrumentál prudinou prudinami

význam

[editovat]
  1. prudká žena

poznámky

[editovat]
  1. KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 2. Praha : František Šimáček, 1880. Dostupné online. Heslo „prudina“, s. 1213.
  2. ČTVRTEK, Václav. Rumcajs. Praha : Fragment, 2011. ISBN 978-80-253-1330-5.