prudina

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [prʊɟɪna]

dělení[editovat]

  • pru-di-na

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ prudina prudinové
genitiv prudiny prudinů
dativ prudinovi prudinům
akuzativ prudinu prudiny
vokativ prudino prudinové
lokál prudinovi prudinech
instrumentál prudinou prudiny

význam[editovat]

  1. prudký člověk[1]
    • „Jsem prudina švec,“ povídá rychtářovým pacholkům, „nedám si něco jen tak líbit!“[2]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ prudina prudiny
genitiv prudiny prudin
dativ prudině prudinám
akuzativ prudinu prudiny
vokativ prudino prudiny
lokál prudině prudinách
instrumentál prudinou prudinami

význam[editovat]

  1. prudká žena

poznámky[editovat]

  1. KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 2. Praha : František Šimáček, 1880. Dostupné online. Heslo „prudina“, s. 1213.
  2. ČTVRTEK, Václav. Rumcajs. Praha : Fragment, 2011. ISBN 978-80-253-1330-5.