rašple

čeština

výslovnost

• IPA: [raʃplɛ]

dělení

• ra-š-ple

etymologie

Z německého Raspel

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	rašple	rašple
genitiv	rašple	rašplí
dativ	rašpli	rašplím
akuzativ	rašpli	rašple
vokativ	rašple	rašple
lokál	rašpli	rašplích
instrumentál	rašplí	rašplemi

význam

1. nástroj k opracovávání dřeva, pilník s hrubším povrchem
   • Tak udělal ku př. z ramenní kosti, již náhodou našel, dláto, z koralů třelec (rašpli), z lastury nůž, pilník z kůže rybí.
   • Myšlenka, že bude nucen celou noc v zimě prosedět v tmavém lese a poslouchat pouze vlky, ozvěnu a frkání hubené kobylky, počala geometra tak trýzniti, jakoby mu někdo jezdil po zádech studenou rašplí.
   • Byly to následující věci: 1. bedna s hřeby a šrouby; 2. dvě sekery; 3. několik palic; 4. pila; 5. menší bedna obsahující hoblíky, kleště, nebozezy, dláta, pilníky a rašple;
2. (hanlivě) neatraktivní stará žena
   • Počkej, řekl jsem si; a už jsem seděl a začal jsem svým nejúhlednějším písmem psát: Ty strašidlo poštmistrovské, ty nosatá fuchtle, ty kometo, ty treperendo zvědavá, ty zmije, ty rašple, ty ježibabo a tak dále, s úctou veškerou Jan Kubát.
   • Kdyby aspoň taková vopice vypadala k světu, ale je to jako čáp, člověk nic jiného nevidí než ty haksny a vypadá to jako boží umučení, a ještě si taková stará rašple chce něco začínat s vojáky.

překlady

1. nástroj

   • angličtina: rasp
   • finština: raspi
   • němčina: Raspel ž
2. —

související

• rašplovat

externí odkazy

• Článek Rašple ve Wikipedii