recepis
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [rɛt͡sɛpɪs]
dělení
[editovat]- re-ce-pis
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | recepis | recepisy |
| genitiv | recepisu | recepisů |
| dativ | recepisu | recepisům |
| akuzativ | recepis | recepisy |
| vokativ | recepise | recepisy |
| lokál | recepisu / recepise | recepisech |
| instrumentál | recepisem | recepisy |
význam
[editovat]- (zastarale) potvrzení o podání zásilky k poštovní dopravě (dnes podací lístek) nebo o jejím převzetí adresátem.[1]
- (zastarale, v obecném jazyce) recept[4]
slovní spojení
[editovat]- (zastarale) zpáteční recepis — potvrzení pro odesilatele, že adresát přijal zásilku (dnes dodejka).[7]
poznámky
[editovat]- ↑ Recepis. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1904. s:Ottův slovník naučný/Recepis Díl 21, s. 353. Příklad recepisu z poloviny 19. století viz např. VOČADLO, Jan. Český sekretář, aneb, Pravidla slohu listovního s příklady. Praha : Vojtěch Preisler, 1849. Dostupné online. s. 113.
- ↑ KONEČNÝ, J. N. Wšeobecný český sekretář a práwní přítel. Vídeň : P. Rohrmann, 1848. Dostupné online. Kapitola O zaslání listů, s. 9.
- ↑ TURNOVSKÝ, Josef Ladislav. Kresby J. L. Turnovského. Praha : Jan Otto, 1887. Dostupné online. Kapitola Arabesky, s. 27.
- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-04-12]. Heslo recepis.
- ↑ Josef Kožíšek: Polámal se mraveneček
- ↑ LADECKÝ, Jan. Bez lásky. Praha : Fr. Šimáček, 1899. Dostupné online. s. 7. Výrok pronesla (zřejmě nevzdělaná) služka; přítomná mladá sestřenice lékařovy manželky se jí směje, čímž nejspíš naznačuje, že výraz byl v daném kontextu chybný.
- ↑ MALÝ, Jakub; VOROVKA, Karel. Vzorný dopisovatel. Praha : I. L. Kober, 1892. Dostupné online. s. 381.
