rekrutovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈrɛkrʊtɔvat]

dělení

• re-k-ru-to-vat

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	rekrutuji	rekrutuješ	rekrutuje	rekrutujeme	rekrutujete	rekrutují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	rekrutuj	rekrutujme	rekrutujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	rekrutoval	rekrutovala	rekrutovalo	rekrutovali	rekrutovaly	rekrutovala
trpné	rekrutován	rekrutována	rekrutováno	rekrutováni	rekrutovány	rekrutována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	rekrutuje	rekrutujíc	rekrutujíce

význam

1. (ve vojenství) odvádět k vojsku
   • Noční vlci pomocí svých místních poboček a sociálních sítí rekrutovali bojovníky, aby sloužili v proruských milicích.
2. (zvratné – rekrutovat se) (v publicistice) mít původ

synonyma

1. (zastarale, expresivně) verbovat
2. –

související

• rekrutování
• rekrut