vojsko

čeština

výslovnost

• IPA: [vɔjskɔ],  vojsko^{? • info}

dělení

• voj-sko

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vojsko	vojska
genitiv	vojska	vojsk
dativ	vojsku	vojskům
akuzativ	vojsko	vojska
vokativ	vojsko	vojska
lokál	vojsku	vojskách / (knižně) vojscích
instrumentál	vojskem	vojsky

význam

1. ozbrojená organizace schopná bojovat zbraněmi o území

překlady

ozbrojená organizace schopná boje

• angličtina: army
• čečenština: бо
• finština: asevoimat, armeija
• francouzština: armée ž
• italština: esercito m
• latina: copiae ž, exercitus m
• němčina: Armee ž, Heer s
• polština: Armia ž
• ruština: армия ž
• slovenština: vojsko s
• staroslověnština: вои m

synonyma

1. armáda

související

• voj
• voják
• vojenský
• vojenství
• vojště

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-02-08]. Heslo vojsko.