robustní

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔbʊstɲiː]
•  robustní^{? • info}

dělení

• ro-bust-ní

etymologie

Z latinského robur, tj. síla nebo dub.

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	robustní	robustní	robustní	robustní	robustní	robustní	robustní	robustní
genitiv	robustního	robustního	robustní	robustního	robustních	robustních	robustních	robustních
dativ	robustnímu	robustnímu	robustní	robustnímu	robustním	robustním	robustním	robustním
akuzativ	robustního	robustní	robustní	robustní	robustní	robustní	robustní	robustní
vokativ	robustní	robustní	robustní	robustní	robustní	robustní	robustní	robustní
lokál	robustním	robustním	robustní	robustním	robustních	robustních	robustních	robustních
instrumentál	robustním	robustním	robustní	robustním	robustními	robustními	robustními	robustními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	robustní
komparativ	robustnější
superlativ	nejrobustnější

význam

1. silný, mohutný, vytrvalý
2. vyznačující se spolehlivostí

překlady

1. mohutný

   • angličtina: robust, brawny, sturdy
   • francouzština: robuste
2. spolehlivý

   • angličtina: robust

synonyma

1. mohutný
2. festovní, bytelný

antonyma

1. subtilní, pápěrka, tintítko
2. —, vachrlatý

související

• robustnost
• robustně