rušivý

čeština

výslovnost

• IPA: [rʊʃɪviː]

dělení

• ru-ši-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	rušivý	rušivý	rušivá	rušivé	rušiví	rušivé	rušivé	rušivá
genitiv	rušivého	rušivého	rušivé	rušivého	rušivých	rušivých	rušivých	rušivých
dativ	rušivému	rušivému	rušivé	rušivému	rušivým	rušivým	rušivým	rušivým
akuzativ	rušivého	rušivý	rušivou	rušivé	rušivé	rušivé	rušivé	rušivá
vokativ	rušivý	rušivý	rušivá	rušivé	rušiví	rušivé	rušivé	rušivá
lokál	rušivém	rušivém	rušivé	rušivém	rušivých	rušivých	rušivých	rušivých
instrumentál	rušivým	rušivým	rušivou	rušivým	rušivými	rušivými	rušivými	rušivými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	rušivý
komparativ	rušivější
superlativ	nejrušivější

význam

1. mající tendenci rušit, narušovat (něco)

překlady

1. mající tendenci rušit

   • angličtina: disruptive
   • francouzština: perturbateur
   • němčina: störend
   • polština: zakłócający

související

• rušička
• rušivě
• rušení
• rušit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2022-09-27]. Heslo rušivý.