rušit

Možná hledáte rušiť.

čeština

výslovnost

• IPA: [rʊʃɪt]

dělení

• ru-šit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	ruším	rušíš	ruší	rušíme	rušíte	ruší

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ruš	rušme	rušte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	rušil	rušila	rušilo	rušili	rušily	rušila
trpné	rušen	rušena	rušeno	rušeni	rušeny	rušena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	ruše	rušíc	rušíce

význam

1. provádět akci, která vede k ukončení existence něčeho
   • K úpadku kostela došlo v době, kdy Josef II. hromadně rušil kláštery.
2. vytvářet situaci či provádět činnost, zhoršující podmínky pro provádění jiné aktivity
   • Výhled z rozhledny na okolní hory ruší značně vzrostlé stromy.

překlady

1. ukončovat existenci

   • angličtina: cancel, lift
   • francouzština: supprimer, annuler
   • němčina: aufheben
   • polština: likwidować
   • slovenština: rušiť
2. zhoršovat podmínky

   • angličtina: disturb
   • francouzština: perturber, déranger
   • němčina: stören
   • polština: przeszkadzać
   • slovenština: rušiť

synonyma

1. zrušovat
2. —

antonyma

1. zřizovat
2. podporovat, usnadňovat

související

• zrušit
• rušení
• ruch
• vyrušit
• porušit
• nerušený

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-03-25]. Heslo rušit.