rým
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
podstatné jméno (1)[editovat]
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
rým
|
rýmy
|
genitiv
|
rýmu
|
rýmů
|
dativ
|
rýmu
|
rýmům
|
akuzativ
|
rým
|
rýmy
|
vokativ
|
rýme
|
rýmy
|
lokál
|
rýmu
|
rýmech
|
instrumentál
|
rýmem
|
rýmy
|
- zvuková shoda koncových hlásek na konci veršů nebo půlveršů
- Tato báseň má střídavý rým.
- Tyto rýmy jsou opravdu zajímavé.
podstatné jméno (2)[editovat]
- genitiv plurálu slova rýma
podstatné jméno[editovat]
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
rým
|
rýmy
|
genitiv
|
rýmu
|
rýmov
|
dativ
|
rýmu
|
rýmom
|
akuzativ
|
rým
|
rýmy
|
lokál
|
rýme
|
rýmoch
|
instrumentál
|
rýmom
|
rýmami
|
- rým
- Článek Rým ve Wikipedii