samohláskový

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsamɔɦlaːskɔviː]

dělení

• sa-mo-hlá-s-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	samohláskový	samohláskový	samohlásková	samohláskové	samohláskoví	samohláskové	samohláskové	samohlásková
genitiv	samohláskového	samohláskového	samohláskové	samohláskového	samohláskových	samohláskových	samohláskových	samohláskových
dativ	samohláskovému	samohláskovému	samohláskové	samohláskovému	samohláskovým	samohláskovým	samohláskovým	samohláskovým
akuzativ	samohláskového	samohláskový	samohláskovou	samohláskové	samohláskové	samohláskové	samohláskové	samohlásková
vokativ	samohláskový	samohláskový	samohlásková	samohláskové	samohláskoví	samohláskové	samohláskové	samohlásková
lokál	samohláskovém	samohláskovém	samohláskové	samohláskovém	samohláskových	samohláskových	samohláskových	samohláskových
instrumentál	samohláskovým	samohláskovým	samohláskovou	samohláskovým	samohláskovými	samohláskovými	samohláskovými	samohláskovými

význam

1. související se samohláskou

překlady

1. • francouzština: vocalique
   • ruština: гласный