samohláska

čeština

výslovnost

• IPA: [samɔɦlaːska]

dělení

• sa-mo-hlá-s-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	samohláska	samohlásky
genitiv	samohlásky	samohlásek
dativ	samohlásce	samohláskám
akuzativ	samohlásku	samohlásky
vokativ	samohlásko	samohlásky
lokál	samohlásce	samohláskách
instrumentál	samohláskou	samohláskami

význam

1. hláska mající tón
   • Bojovníci vyrazili z hrdel svých válečný pokřik, jenž zněl: „Ku — i — i — ííí!“ Poslední samohláska pronesena prodlouženě a vysokým hlasem, a daleko se rozléhala.

překlady

1. hláska

   • angličtina: vowel
   • esperanto: vokalo
   • francouzština: voyelle ž
   • hebrejština: תְּנוּעָה ž
   • korejština: 모음
   • němčina: Selbstlaut m
   • polština: samogłoska ž
   • ruština: гласная ž
   • slovenština: samohláska ž

synonyma

1. vokál

antonyma

1. souhláska

související

• samohláskový

externí odkazy

• Článek Samohláska ve Wikipedii