sebeúcta

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈsɛbɛˌuːt͡sta]

etymologie[editovat]

Nepravá složenina tvaru zvratného zájmena se, zastupujícího původce i cíl děje, a podstatného jména úcta.

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ sebeúcta sebeúcty
genitiv sebeúcty sebeúct
dativ sebeúctě sebeúctám
akuzativ sebeúctu sebeúcty
vokativ sebeúcto sebeúcty
lokál sebeúctě sebeúctách
instrumentál sebeúctou sebeúctami

význam[editovat]

  1. úcta k sobě samému

překlady[editovat]

úcta k sobě samému