sebeukájení
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈsɛ.bɛˌʊ.kaː.jɛ.ɲiː], [ˈsɛ.bɛˌʔʊ.kaː.jɛ.ɲiː]
dělení[editovat]
- se-be-uká-je-ní
varianty[editovat]
- (neiterativně) sebeukojení
etymologie[editovat]
Odvozením od sebeukájet.
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
- verbální substantivum
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | sebeukájení | sebeukájení |
| genitiv | sebeukájení | sebeukájení |
| dativ | sebeukájení | sebeukájením |
| akuzativ | sebeukájení | sebeukájení |
| vokativ | sebeukájení | sebeukájení |
| lokál | sebeukájení | sebeukájeních |
| instrumentál | sebeukájením | sebeukájeními |
význam[editovat]
- ukájení vlastního pohlavního pudu vlastními silami (najčastěji fyzickou stimulací pohlavních orgánů)
- (řidčeji, expresivně) ukájení vlastního ega
překlady[editovat]
- ukájení vlastního pohlavního pudu
- francouzština: autoérotisme
- ukájení vlastního ega
- angličtina: self-satisfaction, self-complacency
synonyma[editovat]
- masturbace, masturbování, onanie, onanování, sebeuspokojování, (v lékařství) ipsace, (vulgárně u mužů) honění (si), (zastarale) samohana, sebeprznění
- (neutrálně) samolibost, sebeuspokojování