Přeskočit na obsah

separace

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [sɛparat͡sɛ]

dělení

[editovat]
  • se-pa-ra-ce

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ separace separace
genitiv separace separací
dativ separaci separacím
akuzativ separaci separace
vokativ separace separace
lokál separaci separacích
instrumentál separací separacemi

význam

[editovat]
  1. oddělení, odloučení, vzdálení, oddálení, izolace
  2. (slangově) oddělená místnost pro izolaci (vězně, infekčně nakaženého apod.)
    • V separaci na pryčně seděl zadumaně jeden muž. Seděl apaticky a na jeho vzezření bylo vidět, že nevěřil tomu, když zaskřípal klíč ve dveřích separace, že se mu otvírají dveře na svobodu.[1]
    • „Tím vám mohu posloužit milerád,“ odpověděl Švejk odpínaje řemen, „já jsem ještě nikdy neviděl, jak se v separaci lidi věší na řemenu. - Jenom to je mrzuté,“ pokračoval rozhlížeje se kolem, „že tu není žádná skoba. Klika na okně vás neudrží. Ledaže byste se pověsil vkleče u pryčny, jako to udělal ten mnich v klášteře v Emauzích, co se oběsil na krucifixu kvůli jedný mladý židovce. Já mám sebevrahy moc rád, tak jen s chutí do toho.“[2]
  3. (v právu) oddělení přírůstků (plodů) od plodonosné věci
    • Vlastník plodonosné věci nabývá vlastnictví k plodům již ve chvíli, kdy plody se stávají samostatnou věcí, tedy ve chvíli jejich oddělení od plodonosné věci, jinak řečeno: nabývá vlastnictví separací.[3]

překlady

[editovat]
  1. oddělení

synonyma

[editovat]
  1. ajnclík, (v obecném jazyce) samotka

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
  2. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
  3. KINCL, Jaromír; URFUS, Valentin; SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. Praha : C. H. Beck, 1995. ISBN 80-7179-031-1. S. 182.

externí odkazy

[editovat]