servir

francouzština

výslovnost

• IPA: [sɛʁ.viʁ]  servir^{? • info}

etymologie

Z latinského servire.

sloveso

• tranzitivní
• nepravidelné

časování

Oznamovací způsob
Osoba		Číslo jednotné			Číslo množné
		1. je (j')	2. tu	3. il / elle	1. nous	2. vous	3. ils / elles
Jednoduché časy	Prézens	sers	sers	sert	servons	servez	servent
	Imperfektum	servais	servais	servait	servions	serviez	servaient
	Passé simple	servis	servis	servi	servîmes	servîtes	servirent
	Futurum I	servirai	serviras	servira	servirons	servirez	serviront
Složené časy	Passé composé	ai servi	as servi	a servi	avons servi	avez servi	ont servi
	Plusquamperfektum	avais servi	avais servi	avait servi	avions servi	aviez servi	avaient servi
	Passé antérieur	eus servi	eus servi	eut servi	eûmes servi	eûtes servi	eurent servi
	Futurum II	aurai servi	auras servi	aura servi	aurons servi	aurez servi	auront servi

Spojovací způsob
Osoba		Číslo jednotné			Číslo množné
		1. que je (j')	2. que tu	3. qu'il / elle	1. que nous	2. que vous	3. qu'ils / elles
Jednoduché časy	Prézens	serve	serves	serve	servions	serviez	servent
	Imperfektum	servisse	servisses	servît	servissions	servissiez	servissent
Složené časy	Passé	aie servi	aies servi	ait servi	ayons servi	ayez servi	aient servi
	Plusquamperfektum	eusse servi	eusses servi	eût servi	eussions servi	eussiez servi	eussent servi

Podmiňovací způsob
Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1. je (j')	2. tu	3. il / elle	1. nous	2. vous	3. ils / elles
Prézens	servirais	servirais	servirait	servirions	serviriez	serviraient
Passé	aurais servi	aurais servi	aurait servi	aurions servi	auriez servi	auraient servi

Rozkazovací způsob
Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
Prézens	sers	servons	servez
Passé	aie servi	ayons servi	ayez servi

	Prézens	Passé
Infinitiv	servir	avoir servi
Přechodník	en servant	en ayant servi
Příčestí	servant	servi

význam

1. sloužit, posloužit, obsluhovat
   • Il aime à se faire servir. – Nechá se rád obsluhovat.
   • servir son pays, servir la messe – sloužit své zemi, sloužit mši
   • Elle servait sa vieille mère infirme. – Posluhovala své staré nemocné matce.
   • Il a servi dans l’infanterie, dans l’artillerie. – Sloužil v pěchotě, u dělostřelectva.
2. být k něčemu
   • — Et à quoi cela te sert-il de posséder les étoiles ? — Ça me sert à être riche. —Et à quoi cela te sert-il d’être riche ? — À acheter d’autres étoiles, si quelqu’un en trouve. » – - A k čemu ti je vlastnit hvězdy? - Udělá mě to bohatým. - A k čemu ti je být bohatý? - Mohu si koupit další hvězdy, pokud někdo nějaké objeví.
3. servírovat, podávat
   • Le dîner est servi. – Podává se večeře.

související

• serviteur
• service
• servitude
• servile

španělština

výslovnost

• IPA: [seɾ.βiɾ]

etymologie

Z latinského servire

sloveso

• nepravidelné
• intranzitivní

časování

kategorie	tvar
infinitiv	servir
průběhový čas	sirviendo
příčestí minulé	servido

způsob oznamovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	sirvo	sirves	sirve	servimos	servís	sirven
souminulý čas	servía	servías	servía	servíamos	servíais	servían
minulý čas dokonavý	serví	serviste	sirvió	servimos	servisteis	sirvieron
budoucí čas	serviré	servirás	servirá	serviremos	serviréis	servirán
podmiňovací	serviría	servirías	serviría	serviríamos	serviríais	servirían

způsob spojovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	sirva	sirvas	sirva	sirvamos	sirváis	sirvan
souminulý čas (ra)	sirviera	sirvieras	sirviera	sirviéramos	sirvierais	sirvieran
souminulý čas (se)	sirviese	sirvieses	sirviese	sirviésemos	sirvieseis	sirviesen
budoucí čas	sirviere	sirvieres	sirviere	sirviéremos	sirviereis	sirvieren

způsob rozkazovací

	jednotné			množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
kladný	—	sirve	sirva	sirvamos	servid	sirvan
záporný	—	no sirvas	no sirva	no sirvamos	no sirváis	no sirvan

význam

1. sloužit
   • ¿En qué puedo servirle? – V čem vám posloužím? Co si přejete?
2. být k něčemu
   • Eso no sirve para nada. – Není to k ničemu.
   • ¿Para qué sirve esto? – K čemu to je?

související

• servicio
• siervo
• servidumbre