sloužit

čeština

výslovnost

• IPA: [slɔʊ̯ʒɪt]
•  sloužit^{? • info}

dělení

• slou-žit

sloveso

• intranzitivní nebo tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	sloužím	sloužíš	slouží	sloužíme	sloužíte	slouží

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	služ	služme	služte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	sloužil	sloužila	sloužilo	sloužili	sloužily	sloužila
trpné	sloužen	sloužena	slouženo	slouženi	slouženy	sloužena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	slouže	sloužíc	sloužíce

význam

1. vykonávat práci pro někoho
   • Jakub pak svému pánovi ještě dlouho věrně sloužil.
2. plnit funkci
   • Airbagy se ve většině případů vůbec nevyužijí, slouží pouze jako pojistka pro případ čelního nárazu vozidla.
3. provádět úkony spojené s bohoslužbou
   • Kněz sloužil zádušní mši za zemřelého.

překlady

1. vykonávat práci

   • angličtina: serve
   • esperanto: servi
   • francouzština: servir
   • italština: servire
   • němčina: dienen
   • nizozemština: dienen
   • ruština: служить
   • řečtina: υπηρετώ
   • slovenština: slúžiť
2. fungovat

   • angličtina: work, be of use
   • ruština: срабатывать, служить
3. provádět kultické úkony

   • angličtina: serve
   • ruština: служить
   • řečtina: θρησκεύομαι, λειτουργώ

synonyma

1. pracovat
2. fungovat, pracovat
3. celebrovat

související

• sloužící
• služba
• služební
• zasloužit
• služebník
• služebnice
• sluha
• služka
• vysloužit si

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-03-10]. Heslo sloužit.