Přeskočit na obsah

shlédnout

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [sxlɛːdnɔʊ̯t], [zɦlɛːdnɔʊ̯t][1]

homofony

[editovat]

varianty

[editovat]

dělení

[editovat]
  • shléd-nout

sloveso

[editovat]
  • tranzitivní
  • dokonavé

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas shlédnu shlédneš shlédne shlédneme shlédnete shlédnou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
shlédni shlédněme shlédněte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné shlédnul / shlédl shlédnula / shlédla shlédnulo / shlédlo shlédnuli / shlédli shlédnuly / shlédly shlédnula / shlédla
trpné shlédnut shlédnuta shlédnuto shlédnuti shlédnuty shlédnuta
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý shlédnuv shlédnuvši shlédnuvše

význam

[editovat]
  1. podívat se dolů (na někoho, něco, do něčeho)
    • Shlédl z kraje skály do údolí. Shlédl z věže na hloučky lidí na náměstí.

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Skupina sh má dvě varianty spisovné výslovnosti: [-sx-] a [-zɦ-]. V případě první možnosti se uplatňuje tzv. postupná spodoba, kdy se písmeno h vyslovuje nezněle podle předcházejícího s; tato výslovnost je tradičně obvyklejší v Čechách. Ve druhém případě, běžnějším na Moravě, výslovnost určuje tzv. spodoba zpětná, při níž naopak písmeno s je vyslovováno zněle podle následujícího h. Viz Čeština všední i nevšední. Redakce Jaroslav Kuchař, Slavomír Utěšený. Praha : Academia, 1972. Kapitola Tož na schledanou!, s. 31.