shlížet
Vzhled
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]homofony
[editovat]dělení
[editovat]- shlí-žet
varianty
[editovat]- (knižně, zastarale) shlížeti
sloveso
[editovat]- tranzitivní
- nedokonavé
časování
[editovat]osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | shlížím | shlížíš | shlíží | shlížíme | shlížíte | shlížejí / shlíží |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
shlížej | shlížejme | shlížejte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | shlížel | shlížela | shlíželo | shlíželi | shlížely | shlížela |
trpné | shlížen | shlížena | shlíženo | shlíženi | shlíženy | shlížena |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | shlížeje | shlížejíc | shlížejíce |
význam
[editovat]- dívat se, hledět dolů (na někoho/něco, do něčeho)
- Shlížím z kraje skály do údolí. Shlížel z věže na hloučky lidí na náměstí.
- chovat se povýšeně
- Shlíží k nám spatra.
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Skupina sh má dvě varianty spisovné výslovnosti: [-sx-] a [-zɦ-]. V případě první možnosti se uplatňuje tzv. postupná spodoba, kdy se písmeno h vyslovuje nezněle podle předcházejícího s; tato výslovnost je tradičně obvyklejší v Čechách. Ve druhém případě, běžnějším na Moravě, výslovnost určuje tzv. spodoba zpětná, při níž naopak písmeno s je vyslovováno zněle podle následujícího h. Viz Čeština všední i nevšední. Redakce Jaroslav Kuchař, Slavomír Utěšený. Praha : Academia, 1972. Kapitola Tož na schledanou!, s. 31.