skloňovat

čeština

výslovnost

• IPA: [sklɔɲɔvat]

dělení

• sklo-ňo-vat

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	skloňuji	skloňuješ	skloňuje	skloňujeme	skloňujete	skloňují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	skloňuj	skloňujme	skloňujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	skloňoval	skloňovala	skloňovalo	skloňovali	skloňovaly	skloňovala
trpné	skloňován	skloňována	skloňováno	skloňováni	skloňovány	skloňována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	skloňuje	skloňujíc	skloňujíce

význam

1. provádět deklinaci určitého slova
   • Umím skloňovat podstatná jména ve všech pádech a číslech.
2. (přeneseně, hovorově) být schopný prokázat detailní znalost nějaké problematiky
   • Skloňoval nám tu svou práci ve všech pádech.

překlady

1. provádět deklinaci

   • angličtina: decline
   • francouzština: décliner
   • němčina: deklinieren
   • ruština: склонять
2. —

související

• vyskloňovat
• skloňování