sloka

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • slo-ka

etymologie[editovat]

Slovo převzato v první polovině 19. století Josefem Jungmannem ze staroindického jazyka (v sanskrtu श्लोक, śloka);[1] Jungmannův bratr Antonín Jan studoval sanskrt.[2]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ sloka sloky
genitiv sloky slok
dativ sloce slokám
akuzativ sloku sloky
vokativ sloko sloky
lokál sloce slokách
instrumentál slokou slokami

význam[editovat]

  1. část básně či písně tvořená skupinou veršů
    • Tato báseň má tři sloky po čtyřech verších.

překlady[editovat]

  1. část básně či písně

synonyma[editovat]

  1. strofa

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2021-02-01]. Heslo sloka.
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „sloka“, s. 640.
  2. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „sloka“, s. 556.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Sloka ve Wikipedii