směrnice

čeština

výslovnost

• IPA: [smɲɛrɲɪt͡sɛ]

dělení

• směr-ni-ce

etymologie

Ze substantiva směr a přípony -nice.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	směrnice	směrnice
genitiv	směrnice	směrnic
dativ	směrnici	směrnicím
akuzativ	směrnici	směrnice
vokativ	směrnice	směrnice
lokál	směrnici	směrnicích
instrumentál	směrnicí	směrnicemi

význam

1. formální psaný pokyn s obecnější platností
2. (v geometrii) tangens úhlu mezi přímkou či křivkou a osou souřadnic

překlady

1. předpis

   • angličtina: regulation, directive
   • francouzština: directive ž
   • němčina: Direktive ž, Richtlinie ž
   • slovenština: smernica ž
2. tangens

   • angličtina: slope
   • francouzština: pente ž
   • slovenština: smernica ž

synonyma

1. předpis, nařízení
2. —

související

• směrovat
• směřovat
• směrodatný

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2023-02-01]. Heslo směrnice.

externí odkazy

• Rozcestník Směrnice ve Wikipedii