směřovat

Možná hledáte směrovat nebo smerovať.

čeština

výslovnost

• IPA: [smɲɛr̝ɔvat]

dělení

• smě-řo-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	směřuji / (hovorově) směřuju	směřuješ	směřuje	směřujeme	směřujete	směřují / (hovorově) směřujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	směřuj	směřujme	směřujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	směřoval	směřovala	směřovalo	směřovali	směřovaly	směřovala
trpné	směřován	směřována	směřováno	směřováni	směřovány	směřována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	směřuje	směřujíc	směřujíce

význam

1. přemísťovat se (zmíněným směrem)
2. vykazovat tendenci (jistého vývoje)
3. (přeneseně) mít jako cíl, záměr

překlady

1. přemísťovat se

   • angličtina: head, direct, wend
   • slovenština: smerovať
2. vyvíjet se

   • angličtina: tend
   • francouzština: tendre
   • slovenština: smerovať
3. cílit

   • angličtina: aim
   • slovenština: smerovať

synonyma

1. mířit
2. spět, vyvíjet se
3. orientovat se, zaměřovat se, cílit

související

• směr
• směrný
• směrnice
• směrovka
• směrovací

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-01-14]. Heslo směřovat.