souhláska

čeština

výslovnost

• IPA: [sɔʊ̯ɦlaːska]

dělení

• sou-hlá-s-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	souhláska	souhlásky
genitiv	souhlásky	souhlásek
dativ	souhlásce	souhláskám
akuzativ	souhlásku	souhlásky
vokativ	souhlásko	souhlásky
lokál	souhlásce	souhláskách
instrumentál	souhláskou	souhláskami

význam

1. hláska mající šum
   • Hus na měkké souhlásky kladl tečku (dosud se tak píše j.; nyní na ostatní místo tečky dává se háček) a na dlouhé samohlásky psal čárku, jak se píše dosud.

překlady

1. hláska

   • angličtina: consonant
   • esperanto: konsonanto
   • francouzština: consonne ž
   • němčina: Mitlaut m, Konsonant m
   • polština: spółgłoska ž
   • ruština: согласный ž
   • slovenština: spoluhláska ž

synonyma

1. konsonant, (archaicky) spoluhláska; spoluzvučka, souzvučka

antonyma

1. samohláska

související

• souhláskový

externí odkazy

• Článek Souhláska ve Wikipedii