Přeskočit na obsah

sprd

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈspr̩t]

dělení

[editovat]
  • sprd

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ sprd sprdy
genitiv sprdu / (expresivně) sprda[p. 1] sprdů
dativ sprdu sprdům
akuzativ sprd / (expresivně) sprda[p. 1] sprdy
vokativ sprde sprdy
lokál sprdu sprdech
instrumentál sprdem sprdy / (v obecném jazyce) sprdama[2]

význam

[editovat]
  1. (v obecném jazyce) vynadání; ostré vyčinění, vytknutí

překlady

[editovat]
  1. vynadání

synonyma

[editovat]
  1. sprďan, čočka, céres, viks, (v obecném jazyce, vulgárně) zjeb, pojeb, (spisovně) vynadáno, vynadání, pokárání, důtka, (expresivně, přeneseně) kázání

související

[editovat]

sloveso

[editovat]

varianty

[editovat]

význam

[editovat]
  1. (v obecném jazyce) příčestí činné, třetí osoba jednotného čísla minulého času mužského rodu slova sprdnout
    • Sprd ho jak malého kluka.

synonyma

[editovat]
  1. sjel, (spisovně) vynadal, strhal, dal mu co proto, (neutrálně) pohaněl, zkritizoval, pomluvil, (v obecném jazyce, vulgárně) zprcal, zjebal

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. 1,0 1,1 Expresivní platnost má užití životných koncovek u některých podstatných jmen neživotných.[1] Příklad: Dostal pěknýho sprda.
  1. Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2023-01-02]. Kapitola Životnost podstatných jmen.
  2. KRČMOVÁ, Marie. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny online. Příprava vydání Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2023-01-02]. Heslo OBECNÁ ČEŠTINA.