stånd
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Substantivum (i)
|
singulár
|
plurál
|
neurč.
|
urč.
|
neurč.
|
urč.
|
nominativ
|
stånd
|
ståndet
|
stånd
|
stånden
|
genitiv
|
stånds
|
ståndets
|
stånds
|
ståndens
|
- stav, postavení
- úroveň
- stánek
- ztopoření, erekce
- Han fick stånd. – Postavil se mu.