stånd

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

švédština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [stɔnːd]

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ stånd ståndet stånd stånden
genitiv stånds ståndets stånds ståndens

význam[editovat]

  1. stav, postavení
  2. úroveň
  3. stánek
  4. ztopoření, erekce
    • Han fick stånd. – Postavil se mu.