stříci

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈstr̝̊iːt͡sɪ]

dělení

[editovat]
  • stří-ci

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas střehu střežeš střeže střežeme střežete střehou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
střez střezme střezte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné střehl střehla střehlo střehli střehly střehla
trpné střežen střežena střeženo střeženi střeženy střežena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý střeh střehši střehše

význam

[editovat]
  1. (archaicky) střežit, hlídat[1]
    • Umínil si ale, že bude bdít i nyní bedlivěji nad Savou, ano že dá ji stříci.[2]
    • K otci však pociťoval odpor. Hnětlo jej jeho umíněné jednání, jak je nazýval, mrzelo ho, jak o divadle a hudbě mluvil, popuzovalo ho, jak ho střehl, jako by byl nějaký zločinec. Věk musil věděti o každém jeho kroku, jako by myslil, že chce František prchnouti.[3]
    • Co věků v propast věčnosti se svezlo, v nichž s násilím se družil klam a blud, by urvaly a střehly světa žezlo pro vlastní rozkoše a bližních trud, kdy slunila se v nádheře a moci jen zpupná pěst...[4]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2019-09-04]. Heslo stříci.
  2. Jules VERNE, Nový hrabě Monte Kristo
  3. Alois JIRÁSEK, F. L. Věk/I./XXIII. F. Věk se stane kupcem, Praha 1890
  4. Svatopluk ČECH: Buď práci čest!, Praha 1902