stříci se

čeština

výslovnost

• IPA: [str̝̊iːt͡sɪ‿sɛ]

dělení

• stří-ci se

sloveso

• nedokonavé
• reflexivní, intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	střehu se	střežeš se	střeže se	střežeme se	střežete se	střehou se

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	střez se	střezme se	střezte se

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	střehl se	střehla se	střehlo se	střehli se	střehly se	střehla se

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	střeh se	střehši se	střehše se

význam

1. (archaicky) (stříci se něčeho/někoho) vyvarovat se, chránit se, vyhýbat se
   • Na vlastní oči spatřili velikost jeho slávy a jejich uši uslyšely jeho slavný hlas. Řekl jim: „Střezte se každého bezpráví,“ a každému z nich přikázal, jak jednat s bližním.
   • Konečně si můžeme dělat, co chceme ! A zatím se střehli toho, aby si pohlédli do očí, Armanda dokonce měla oči zavřené a volky nevolky myslela na kufr se sbalenými, vyžehlenými šaty, z nichž některé by vlastně měla hned pověsit na ramínko

související

• stříci
• střežit
• stráž
• postřeh
• střeh
• vystříhat se
• ostříhat