Přeskočit na obsah
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
strýčenec
|
strýčenci
|
| genitiv
|
strýčence
|
strýčenců
|
| dativ
|
strýčenci
|
strýčencům
|
| akuzativ
|
strýčence
|
strýčence
|
| vokativ
|
strýčenče
|
strýčenci
|
| lokál
|
strýčenci
|
strýčencích
|
| instrumentál
|
strýčencem
|
strýčenci
|
- (archaicky) syn otcova bratra či sestry = bratranec z otcovy strany (případně obecněji syn strýce)[1]
- (neutrálně) bratranec
- ↑ LUTONSKÝ, Boleslav. Lexikon genealoga. Praha : Boleslav Lutonský, 2003. ISBN 80-238-9557-5. Heslo „strýčenec, strejčenec“, s. 323.
