substituce

čeština

výslovnost

• IPA: [sʊpstɪtʊt͡sɛ]

dělení

• sub-sti-tu-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	substituce	substituce
genitiv	substituce	substitucí
dativ	substituci	substitucím
akuzativ	substituci	substituce
vokativ	substituce	substituce
lokál	substituci	substitucích
instrumentál	substitucí	substitucemi

význam

1. (odborně) nahrazení, náhrada
2. (v lékařství) léčba závislosti podáváním méně škodlivých látek místo drog
3. (v matematice) metoda výpočtů, při níž se složitější výraz nahradí jedním členem
4. (v právu) pověření právního zástupce

překlady

1. nahrazení

   • angličtina: substitution
   • francouzština: substitution ž
   • italština: sostituzione ž
2. —
3. v matematice

   • němčina: Substitution ž
4. —

antonyma

1. —
2. —
3. restituce
4. —

související

• substituční
• substituovat

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-08-05]. Heslo substituce.

externí odkazy

• Článek Substituce ve Wikipedii