suo

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

finština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • suo

podstatné jméno

[editovat]

etymologie

[editovat]

Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. karelské suo, livonské sūo, votské suo/soo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou st, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské („jezero“), něnské a selkupské /to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán.[1]

skloňování

[editovat]
skloňování podle vzoru suo
Substantivum singulár plurál
nominativ suo suot
genitiv suon soiden
soitten
akuzativ suon
suo
suot
partitiv suota soita
essiv suona soina
translativ suoksi soiksi
inessiv suossa soissa
elativ suosta soista
illativ suohon soihin
adessiv suolla soilla
ablativ suolta soilta
allativ suolle soille
abessiv suotta soitta
komitativ soine
instruktiv soin

význam

[editovat]
  1. bažina, močál

související

[editovat]

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. třetí osoba singuláru přítomného času od slova suoda
  2. druhá osoba singuláru imperativu od slova suoda

italština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

zájmeno

[editovat]
  • přivlastňovací
  • plurál: v mužském rodě sui, v ženském rodě sue

význam

[editovat]
  1. jeho, její, svůj

karelština

[editovat]

dělení

[editovat]
  • suo

etymologie

[editovat]

Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. finské suo, livonské sūo, votské suo/soo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou st, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské („jezero“), něnské a selkupské /to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán.[1]

podstatné jméno

[editovat]

význam

[editovat]
  1. bažina, močál

latina

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈsʊ.ɔː]

varianty

[editovat]
  • suō, SVO

zájmeno

[editovat]
  • přivlastňovací zvratné

význam

[editovat]
  1. dativ a ablativ jednotného čísla zájmena suussvým, svému, svém

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. první osoba čísla jednotného indikativu přítomného času aktiva slovesa suĕrešiju, šiji

votština

[editovat]

dělení

[editovat]
  • suo

etymologie

[editovat]

Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. finské suo (taktéž karelsky), livonské sūo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou st, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské („jezero“), něnské a selkupské /to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán.[1]

podstatné jméno

[editovat]

význam

[editovat]
  1. bažina, močál[2]

synonyma

[editovat]
  1. soo

poznámky

[editovat]
  1. 1,0 1,1 1,2 HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „suo“, s. 1208.
  2. ARISTE, Paul. A Grammar of the Votic language. [s.l.] : Curzon Press, 1997. ISBN 9780700708680. S. 3. (anglicky)