suplent

čeština

výslovnost

• IPA: [sʊplɛnt]

dělení

• sup-lent

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	suplent	suplenti
genitiv	suplenta	suplentů
dativ	suplentu / suplentovi	suplentům
akuzativ	suplenta	suplenty
vokativ	suplente	suplenti
lokál	suplentu / suplentovi	suplentech
instrumentál	suplentem	suplenty

význam

1. (dříve) vyučující na střední škole, který dosud nesložil druhou státní zkoušku
   • Znal jsem jednoho suplenta, který nechtěl střílet jako matematik u artilérie a kvůli tomu ukradl hodinky jednomu nadporučíkovi, aby se dostal na garnizón.
2. (zastarale, řidčeji) náhradník, zástupce