svěcení

čeština

výslovnost

• IPA: [svjɛt͡sɛɲiː]

dělení

• svě-ce-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	svěcení	svěcení
genitiv	svěcení	svěcení
dativ	svěcení	svěcením
akuzativ	svěcení	svěcení
vokativ	svěcení	svěcení
lokál	svěcení	svěceních
instrumentál	svěcením	svěceními

význam

1. (v náboženství) náboženský obřad, při kterém se něco stává posvátným
2. (v náboženství) náboženský obřad, kdy se z muže stane kněz

překlady

1. • angličtina: consecration
2. • angličtina: ordination

související

• svěcený