svatokrádce
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [svatɔkraːtt͡sɛ]
dělení[editovat]
- sva-to-krád-ce
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | svatokrádce | svatokrádci / svatokrádcové |
| genitiv | svatokrádce | svatokrádců |
| dativ | svatokrádci / svatokrádcovi | svatokrádcům |
| akuzativ | svatokrádce | svatokrádce |
| vokativ | svatokrádce | svatokrádci / svatokrádcové |
| lokál | svatokrádci / svatokrádcovi | svatokrádcích |
| instrumentál | svatokrádcem | svatokrádci |
význam[editovat]
- (knižně) osoba, která spáchala svatokrádež
- Jiřík Poděbradský prohlášen za syna zatracení, za kacíře i za kacířův hajitele, za křivopřísežníka a svatokrádce a zbaven byl veškerých důstojenství světských.[1]
překlady[editovat]
- osoba páchající svatokrádež
- latina: sacrilegus m
poznámky[editovat]
- ↑ František Sláma: Odpor Vratislavských proti Jiřímu Poděbradskému