svatokrádce
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [svatɔkraːtt͡sɛ]
dělení
[editovat]- sva-to-krád-ce
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | svatokrádce | svatokrádci / svatokrádcové |
| genitiv | svatokrádce | svatokrádců |
| dativ | svatokrádci / svatokrádcovi | svatokrádcům |
| akuzativ | svatokrádce | svatokrádce |
| vokativ | svatokrádce | svatokrádci / svatokrádcové |
| lokál | svatokrádci / svatokrádcovi | svatokrádcích |
| instrumentál | svatokrádcem | svatokrádci |
význam
[editovat]- (knižně) osoba, která spáchala svatokrádež
- Jiřík Poděbradský prohlášen za syna zatracení, za kacíře i za kacířův hajitele, za křivopřísežníka a svatokrádce a zbaven byl veškerých důstojenství světských.[1]
překlady
[editovat]- osoba páchající svatokrádež
- latina: sacrilegus m
poznámky
[editovat]- ↑ František Sláma: Odpor Vratislavských proti Jiřímu Poděbradskému