svrbět
Vzhled
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈsvr̩.bjɛt]
dělení
[editovat]- svr-bět
varianty
[editovat]- (knižně, zastarale) svrběti
etymologie
[editovat]Všeslovanské, například chorvatské svrbjeti, polské świerzbieć, slovenské svrbieť, ruské свербеть, ukrajinské свербіти. Vše vychází z praslovanského *svьrběti a všude včetně praslovanštiny je stejného významu. Praslovanské slovo vychází z indoevropského *su̯erbh- (třít, vrtat, kroužit), které má další potomky v germánských, baltských nebo keltských jazycích.[1] V praslovanštině ze *svьrběti odvozeno *svorbъ, z něhož je české svrab.[2]
sloveso
[editovat]- nedokonavé
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | svrbím | svrbíš | svrbí | svrbíme | svrbíte | svrbí |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| svrb | svrbme | svrbte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
| činné | svrběl | svrběla | svrbělo | svrběli | svrběly | svrběla |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
| přítomný | svrbě | svrbíc | svrbíce |
význam
[editovat]překlady
[editovat]synonyma
[editovat]antonyma
[editovat]související
[editovat]fráze a idiomy
[editovat]úsloví, přísloví a pořekadla
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „svrbět“, s. 652.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „svrab“, s. 652.