synáček
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [sɪnaːt͡ʃɛk]
dělení[editovat]
- sy-ná-ček
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | synáček | synáčci / synáčkové |
genitiv | synáčka | synáčků |
dativ | synáčkovi / synáčku | synáčkům |
akuzativ | synáčka | synáčky |
vokativ | synáčku | synáčci / synáčkové |
lokál | synáčkovi / synáčku | synáčcích |
instrumentál | synáčkem | synáčky |
význam[editovat]
- (expresivně, zdrobněle) potomek mužského pohlaví; syn
- Chtíc, aby spal, tak zpívala synáčkovi matka, jež ponocovala, miláčkovi (…)[1]
- (expresivně, zdrobněle) vlídné oslovení mladého muže od někoho mírně povýšeného; syn
- Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem, ale skutkem a pravdou.[2]
překlady[editovat]
- oslovení
synonyma[editovat]
antonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Adam Václav Michna z Otradovic: Chtíc, aby spal
- ↑ Bible kralická: První epištola Janova