syneček
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [sɪnɛt͡ʃɛk]
dělení[editovat]
- sy-ne-ček
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | syneček | synečci / synečkové |
genitiv | synečka | synečků |
dativ | synečkovi / synečku | synečkům |
akuzativ | synečka | synečky |
vokativ | synečku | synečci / synečkové |
lokál | synečkovi / synečku | synečcích |
instrumentál | synečkem | synečky |
význam[editovat]
- (expresivně, zdrobněle) potomek mužského pohlaví; syn
- Když se průvod blížil, stál syneček princeznin na pavláně a volal: ― Pajmámo, pajmámo, pantáta jede![1]
- (expresivně, zdrobněle) vlídné oslovení mladého muže od někoho mírně povýšeného; syn
- Tu žádné nebyl,/ jen ty, synečku,/ při jasným měsíčku/ dals mně hubičku.[2]
překlady[editovat]
- oslovení
synonyma[editovat]
antonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Anna Popelková: Na besedě, O králi, který se na jednu tvář smál a na druhou plakal
- ↑ Alois Mrštík, Vilém Mrštík: Rok na vsi – Prosinec, Černá zima