syneček

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [sɪnɛt͡ʃɛk]

dělení[editovat]

  • sy-ne-ček

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ syneček synečci / synečkové
genitiv synečka synečků
dativ synečkovi / synečku synečkům
akuzativ synečka synečky
vokativ synečku synečci / synečkové
lokál synečkovi / synečku synečcích
instrumentál synečkem synečky

význam[editovat]

  1. (expresivně, zdrobněle) potomek mužského pohlaví; syn
    • Když se průvod blížil, stál syneček princeznin na pavláně a volal: ― Pajmámo, pajmámo, pantáta jede![1]
  2. (expresivně, zdrobněle) vlídné oslovení mladého muže od někoho mírně povýšeného; syn
    • Tu žádné nebyl,/ jen ty, synečku,/ při jasným měsíčku/ dals mně hubičku.[2]

překlady[editovat]

  1. mužský potomek
  2. oslovení

    synonyma[editovat]

    1. synáček, synek, (neutrálně) syn
    2. synáček, synek, chlapec, (neutrálně) syn

    antonyma[editovat]

    1. dceruška, dcerunka, dcerka; tatínek
    2. dceruška, dcerunka, dcerka

    související[editovat]

    poznámky[editovat]

    1. Anna Popelková: Na besedě, O králi, který se na jednu tvář smál a na druhou plakal
    2. Alois Mrštík, Vilém Mrštík: Rok na vsi – Prosinec, Černá zima